Přeskočit na hlavní obsah

#212 Sandtnerová a vzpomínka na babičku.

V podstatě každý, kdo někdy přišel o blízkého člověka, se potýkal s umístěním pozůstalosti. Nezačíná nám ten článek zrovna vesele, že?… Ale k věci. Tak to prostě je. Z ničeho nic se před vámi objeví spousta věcí, které někdo používal, k některým měl citový vztah a vy najednou máte rozhodnout, čeho se zbavit a čeho ne.

Když jsme před téměř dvěma lety museli téhle „výzvě“ čelit my, byla mimo jiné předmětem rozhodování velká babiččina knihovna.

Objevovali jsme historické romány, klasiku jsem si dávala stranou jako četbu k maturitě, neobešlo se to bez několika budovatelských knih z dob minulých, cestopisy, Verneovky, které táta dostával jako malý k Vánocům, památník vylepšený kresbou mým čtyřletým já (chudák babička!) a kuchařky.


Kuchařky. Přiznejme si, moje babička nebyla babičkou stylu „ubrousku prostři se“. Nebyla tou, které řeknete „svíčková“ a za pár hodin odcházíte i s kastrolem, abyste měli ještě na doma. Většinou si brala k ruce „tahák“. Co si pamatuji, většinou ležela v kuchyni na zelené rohové jídelní soupravě Hrníčková kuchařka, Recepty z Vlachovky od Stelly Zázvorkové, ale nejčastěji hledala radu v asi tisíckrát izolepou slepované Sandtnerce. Marie Janků-Sandtnerová – Kniha kuchařských předpisů, chcete-li.

Potom, když už babička tolik nevařila, ležela Sandtnerová v knihovně vedle Rettigové. Druhou zmiňovanou jsem vždycky považovala za guru vaření, ale po nahlédnutí jsem pochopila, proč je první zmíněná opotřebovanější.
Mezi těmito dvěma dámami je téměř přesně stoletý věkový rozdíl, a to se odráží ve stylu psaní. Sandtnerová je zkrátka použitelnější.

Vlastně poprvé jsem v ní hledala radu tuto sobotu. Vyslechla jsem totiž prosbu, jestli bych neupekla sušenky na sraz hráčů World of Warcraft. „No, bude nás tam asi pětadvacet, takže čím víc jich bude, tím líp.“ .. Jasně.

Přítel si objednával tyto formičky TADY , takže pokud máte nějakého hráče a nevíte co k Vánocům, přicházím s tipem na dárek :-).

Na pečení jsem jako základ zvolila linecké těsto. Jednu dávku jsem nechala klasickou světlou – lineckou, druhou a třetí vylepšila kakaem a kokosovým olejem a čtvrtá je s příchutí arašídového másla a medu.
Přiznám se, že poslední variantu jsem dělala z nutnosti zbavení se arašídového másla, ale ve finále ostatní převálcovala. Právě kombinace slaných arašídů a medu krásně podtrhla chuť.

Jdeme na recept!

Potřebujeme:
250g hladké mouky
90g moučkového cukru
3 lžíce lesního medu
trochu citronové kůry
60g másla
70g arašídového másla
1 vejce


Postup není vůbec složitý. Stačí všechno smíchat dohromady a vypracovat těsto. Je trošku vláčnější, než klasické těsto na cukroví, takže doporučuji nechat uležet v lednici o trochu déle. Minimálně hodinku – maximálně netuším, ale třeba týden zvládne. Když to daj perníčky, co by to nedalo linecký!
No a potom válíme asi na 3mm silný plát a vykrajujeme. Další možnost je ho nechat trochu silnější, vykrojit kolečko a použít razítka na sušenky.. Potom už to nechám na vás :-)

A takhle jsem spojila Sandtnerovou a hru World of Warcraft. A zní to jako špatné sci-fi.
Mějte se krásně!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

#109 Únor za námi

Ú nor 2015 už je oficiálně za námi. Stalo se toho celkem hodně, a proto se s vámi podělím o pár fotek :-) Konec vykecávání, jdeme na ně.

#103 Filmy, které byste měla jako žena vidět

P řeci jen ještě není natolik teplo, abychom trávily většinu dne venku. A tak se celkem rády ještě zachumláme do deky a s kávou v ruce zhlédneme nějaký film. Původně byl tento článek plánován na Valentýna, ale proč mučit drahé polovičky slaďárnami. Pojďme si je vychutnat spolu - samy ženy!

#93 DIY: Co se svícny z IKEA?

S víčky z IKEA milují všichni. Někteří se možná bojí, aby nevyhořeli (viď, tati?) , ale stejně je milují. A i tak si je koupíme, ačkoli je vlastně ani nepotřebujeme. Dvacet pět hodin celkem obstojné vůně je prostě fajn. Když stojíme v obchodě a házíme bezhlavě jednu svíčku za druhou do vozíku (protože "no neber to, za tu cenu!"), možná nám nedojde, že po vypálení vosku zůstane docela pěkná skleněná nádobka. Taková, že pokud v sobě máme alespoň trochu vetešníka, bude nám líto ji vyhodit. Ať jich máme doma klidně sto padesát! :-) A tak jsem tu s pár tipy, co s takovou nádobkou udělat.