V
podstatě každý, kdo někdy přišel o blízkého člověka, se potýkal s umístěním
pozůstalosti. Nezačíná nám ten článek zrovna vesele, že?… Ale k věci. Tak
to prostě je. Z ničeho nic se před vámi objeví spousta věcí, které někdo
používal, k některým měl citový vztah a vy najednou máte rozhodnout, čeho
se zbavit a čeho ne.
Když
jsme před téměř dvěma lety museli téhle „výzvě“ čelit my, byla mimo jiné předmětem
rozhodování velká babiččina knihovna.
Objevovali
jsme historické romány, klasiku jsem si dávala stranou jako četbu k maturitě,
neobešlo se to bez několika budovatelských knih z dob minulých, cestopisy,
Verneovky, které táta dostával jako malý k Vánocům, památník vylepšený
kresbou mým čtyřletým já (chudák babička!) a kuchařky.
Kuchařky.
Přiznejme si, moje babička nebyla babičkou stylu „ubrousku prostři se“. Nebyla
tou, které řeknete „svíčková“ a za pár hodin odcházíte i s kastrolem, abyste
měli ještě na doma. Většinou si brala k ruce „tahák“. Co si pamatuji, většinou
ležela v kuchyni na zelené rohové jídelní soupravě Hrníčková kuchařka, Recepty
z Vlachovky od Stelly Zázvorkové, ale nejčastěji hledala radu v asi
tisíckrát izolepou slepované Sandtnerce. Marie Janků-Sandtnerová – Kniha kuchařských
předpisů, chcete-li.
Potom,
když už babička tolik nevařila, ležela Sandtnerová v knihovně vedle
Rettigové. Druhou zmiňovanou jsem vždycky považovala za guru vaření, ale po
nahlédnutí jsem pochopila, proč je první zmíněná opotřebovanější.
Mezi
těmito dvěma dámami je téměř přesně stoletý věkový rozdíl, a to se odráží ve
stylu psaní. Sandtnerová je zkrátka použitelnější.
Vlastně
poprvé jsem v ní hledala radu tuto sobotu. Vyslechla jsem totiž prosbu,
jestli bych neupekla sušenky na sraz hráčů World of Warcraft. „No, bude nás tam
asi pětadvacet, takže čím víc jich bude, tím líp.“ .. Jasně.
Přítel
si objednával tyto formičky TADY , takže pokud máte nějakého hráče a nevíte co k Vánocům,
přicházím s tipem na dárek :-).
Na
pečení jsem jako základ zvolila linecké těsto. Jednu dávku jsem nechala
klasickou světlou – lineckou, druhou a třetí vylepšila kakaem a kokosovým
olejem a čtvrtá je s příchutí arašídového másla a medu.
Přiznám
se, že poslední variantu jsem dělala z nutnosti zbavení se arašídového
másla, ale ve finále ostatní převálcovala. Právě kombinace slaných arašídů a
medu krásně podtrhla chuť.
Jdeme
na recept!
Potřebujeme:
250g hladké mouky
90g moučkového cukru
3 lžíce lesního medu
trochu citronové kůry
60g másla
70g arašídového másla
1 vejce
Postup není vůbec složitý. Stačí všechno smíchat dohromady a vypracovat těsto. Je trošku vláčnější, než klasické těsto na cukroví, takže doporučuji nechat uležet v lednici o trochu déle. Minimálně hodinku – maximálně netuším, ale třeba týden zvládne. Když to daj perníčky, co by to nedalo linecký!
90g moučkového cukru
3 lžíce lesního medu
trochu citronové kůry
60g másla
70g arašídového másla
1 vejce
Postup není vůbec složitý. Stačí všechno smíchat dohromady a vypracovat těsto. Je trošku vláčnější, než klasické těsto na cukroví, takže doporučuji nechat uležet v lednici o trochu déle. Minimálně hodinku – maximálně netuším, ale třeba týden zvládne. Když to daj perníčky, co by to nedalo linecký!
No a potom válíme asi na
3mm silný plát a vykrajujeme. Další možnost je ho nechat trochu silnější,
vykrojit kolečko a použít razítka na sušenky.. Potom už to nechám na vás :-)
A takhle jsem spojila Sandtnerovou a hru World of
Warcraft. A zní to jako špatné sci-fi.
Mějte se krásně!
Komentáře
Okomentovat
Každým Vaším komentářem jsem moc potěšena :-) Děkuji..